Monitoring a řízení ČOV

Decentralizované čištění odpadních vod

Podle statistických údajů bude v ČR odkázáno přibližně 10 až 16% obyvatelstva na jiný než klasický centralizovaný systém čištění odpadních vod (centrální kanalizační systém s jedinou ČOV). Jde především o venkov a odloučené místní části měst – tj. obce do 2 000 EO.

Přiměřené čištění odpadních vod v těchto obcích měla ČR splnit do 21. 12. 2015, s možným posunem do roku 2021 (viz směrnice č. 2000/60/ES – rámcová směrnice). Jiná směrnice EU pak hovoří o využívání vyčištěné odpadní vody a čistírenských kalů v intravilánu obcí (viz směrnice č. 271/91/EHS – o čištění městských odpadních vod).

Vhodným způsobem, jak situaci řešit, je budování decentralizovaných ČOV s telemetrickým řídicím systémem. Takto lze čistit odpadní vodu přímo v místě, kde znečištění vzniká a tam ji také vrátit zpět do přírody místo jejího řízeného odvádění z krajiny. Instalovaný dohledový systém pak dává reálná data o provozu jednotlivých ČOV prakticky v on-line režimu a může nahradit drahé a často neprokazatelné manuální vzorkování 2x / 4x ročně, jak stanovuje platná legislativa. Zcela tak odstraňuje problém individuálního (tj. „nekontrolovaného“) provozování ČOV!

Zásadní výhodou decentralizovaného čištění odpadních vod je snížení investičních nákladů často až o 50% proti klasickým centralizovaným systémům. Tyto projekty se stávají dotovatelnými (SFŽP, dotační výzvy v rámci NPŽP). Provozní náklady jsou v začátcích sice o něco vyšší než u centrálních systémů, ale v dlouhodobém měřítku se nakonec decentralizované systémy jeví jako výhodnější.

Použité technologie

Systémová telemetrie

Domovní (individuální) či skupinové ČOV představují nižší vstupní investici, mají minimální nároky na prostor, obsluhu i kontrolu funkcí. Účinnost čisticího procesu je přitom při správné údržbě, kontrolách a vzdáleném dohledu odborně způsobilým provozovatelem vynikající.

Největším problémem bývá dodržování předepsaného provozního řádu, pravidelných kontrol, servisní údržby a včasného a ekonomického vývozu kalu ze strany koncového uživatele ČOV.

Nasazením systémové telemetrie ENCELADUS jsou všechna „kritická“ místa ČOV osazena příslušnými senzory, pomocí nichž je možno kompletně monitorovat a příp. i řídit její provoz. Řídicí modul ČOV autonomně vyhodnocuje data z čidel a odesílá je na dispečink (dohledový SW) systému.

Sofistikované elektronické řízení nahradí většinu manuálních procesů a kontrol ČOV.

Na dispečinku systému lze 24 hod. denně sledovat stav a funkčnost čistícího procesu jednotlivých ČOV. Prostřednictvím dohledového SW lze ČOV také vzdáleně ovládat a nastavovat. Na nestandardní stavy pak systém automaticky upozorní formou SMS zpráv či e-mailů.

Data mohou být k dispozici jak uživateli či provozovateli ČOV, tak vodohospodářským úřadům. Trvalá on-line kontrola ČOV je výrazně objektivnější než manuální odebírání vzorků.

Systémová telemetrie ENCELADUS nasazená pro monitoring a řízení ČOV typu „AT plus“ zcela odstraňuje problémy individuálního (tj. „nekontrolovaného“) provozování domovních a skupinových čistíren odpadních vod. Všechny ČOV jsou zapojeny do systému pod jednoho odborně způsobilého provozovatele.

Dílčí části systému ENCELADUS byly navrženy a vyvinuty za finanční podpory z prostředků Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „TANDEM“ MPO ČR „Decentralizované čištění odpadních vod s telemetrickým řídicím systémem“ (ev. č. FT-TA5/012).

1070

Realizací ČOV s telemetrickým systémem Enceladus dodaných do roku 2024

Vlastnosti a možnosti telemetrického systému

Výhody a nevýhody

Čištění odpadní vody přímo v místě jejího vzniku, využití vyčištěné odpadní vody a vod srážkových přímo v intravilánu obcí
Zadržování vody v krajině a zlepšení vodních poměrů (zamezení odvádění vody z krajiny)
Realizace „obecního kanalizačního systému“ bez nutnosti rozbíjet obecní komunikace a omezovat silniční dopravu v průběhu realizace stavby
Různé stupně telemetrického vybavení ČOV od sledování její základní mechanické funkčnosti až po chemické vlastnosti vody na odtoku
Lokální i vzdálené (manuální i zcela automatické) ovládání ČOV, sledování otevření ČOV
Signalizace poruch a nestandardních stavů formou SMS zpráv či e-mailů
Vedení agendy ke zpracování roční zprávy pro SFŽP, servisních deníků, plánování a sledování vývozu kalů, zpracování podkladů pro fakturaci, atd.
Objektivnější a výrazně jednodušší dohled nad ČOV (než manuální odběry vzorků), zpřístupnění dat přímo vodoprávním úřadům
Snížení investičních nákladů na výstavbu až o 50%, dotovatelnost takových projektů (SFŽP v rámci NPŽP)

Vyšší náklady na provoz systému jako celku (k „bodu zvratu“ podle zpracovaných studií přesto dochází nejdříve po 40 letech provozu systému)
Náročnější příprava na vybudování i logistické zabezpečení provozování systému

Decentrální řešení ve formě funkční soustavy domovních a skupinových ČOV má budoucnost, pokud se jejich provoz a řízení bude odehrávat na technologicky nejvyspělejší bázi. Datové výstupy z provozního monitoringu musí být na takové úrovni, která uspokojí kontrolní orgány a vyhoví legislativě i normám EU. Telemetrický systém ENCELADUS je vstřícný krok vůči vám, vodoprávním úřadům i samotné přírodě.