Legislativa

Podle statistických údajů bude v ČR odkázáno cca 10-16% obyvatelstva na jiný než klasický centralizovaný systém čištění odpadních vod (dále jen „ČOV“); především venkov a odloučené místní části měst, tj. obce ≤ 2000EO.

Přiměřené ČOV v těchto obcích měla ČR splnit do 21.12.2015, s možným posunem až do roku 2021 (viz směrnice č.2000/60/ES – Rámcová směrnice), a současně využívat vyčištěnou odpadní vodu a čistírenské kaly v intravilánu obcí (viz směrnice č.271/91/EHS – o čištění městských odpadních vod).

V aktuálním OPŽP 2014-2020 v PO1 – „Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní“ je již dotačně podporováno decentrální čištění odpadních vod.

MŽP a SFŽP na jaře 2016 zahájili celorepublikovou propagaci spojenou s dotační podporou pro malé obce ≤ 500EO, zaměřenou výhradně na decentrální ČOV, využívání kalů a efektivní hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí. Cílem této akce bylo podpořit jednak budování kanalizačních systémů v obcích, ale i zadržování vody v krajině a tím i zlepšení vodních poměrů v oblasti.

Více zde.

Současně MŽP prostřednictvím SFŽP vypsalo dotační výzvu č.3/2016 v rámci NPŽP, jejímž cílem je podpora komplexních, inovativních a udržitelných projektů, které posouvají konvenční způsoby hospodaření s vodami v sídelních útvarech směrem k vyšší ochraně ŽP. Podporovány budou zejména decentrální a semi-centrální řešení vč. udržitelných koncovek a využití srážkových i vyčištěných vod.

Investiční aktivita obcí, které se chtějí vydat cestou decentrálního ČOV na svém území ale naráží na podmínky stanovené v PRVKÚK (schválen v letech 2004-5 s výhledem do roku 2015), kde je ve většině případů předepsán centrální kanalizační systém s jednou ČOV. Garantem dokumentu je MZe ČR. Změnování PRVKUK je časově náročné (pozn.: schvaluje příslušné krajské zastupitelstvo) a často naráží na zamítavá stanoviska i ze strany MZe a s.p. Povodí, která trvají na centralizovaném řešení. Obce tak nejsou schopny využít aktuálních dotačních výzev a obávají se budoucích sankcí při nesplnění podmínky přiměřeného ČOV na svém území.

Vhodným způsobem jak situaci řešit je „Decentralizované ČOV s telemetrickým řídicím systémem“. Takto lze čistit odpadní vodu v místě, kde znečištění vzniká a tam ji také vrátit zpět do přírody místo jejího řízeného odvádění z krajiny. Telemetrický systém vzdáleného monitorování a řízení jednotlivých ČOV zapojených do systému současně odstraní dosavadní základní kritizovaný nedostatek decentrálního, příp. individuálního ČOV, tj. „nekontrolovaného“ provozování samotnými uživateli.

Systémová telemetrie tak zabezpečí centralizované provozování kanalizačního systému obce oprávněnou osobou, která bude zodpovědná za dodržování provozního řádu jednotlivých ČOV.

Současně budou k dispozici reálná data (provozní stavy) z jednotlivých ČOV a to v on-line režimu, nikoli pouze 2x příp. 4x ročně (odběrové vzorky) jak stanovuje platná legislativa.

Telemetrie navíc může plně nahradit drahé a nefunkční vzorkování, čímž se sníží i provozní náklady na tento kanalizační systém obce.

Zcela zásadní výhodou tohoto systému je snížení investičních nákladů často až o 50% proti klasickým centrálním systémům. Provozní náklady decentrálního řešení jsou sice vyšší, ale „bod zvratu“ je podle zpracovaných studií ve většině případů nejdříve po 39 letech provozu.

Tyto projekty se stávají dotovatelnými, protože investiční náklady jsou pod hranicí 70 tis Kč/EO.